Tak sbohem a šáteček
23. 7. 2006
Už jen tohle můžeme říct dvěma hráčům. Odchází naše síla levé strany. Damien Duff a Asier Del Horno už si pakují kufry. Ach ten poblouzněný Mourinho... Když irský reprezentant přišel do Chelsea, měl nálepku veliké posily a také měl naznačovat nadcházející éru Romana Abramoviče. Avšak to bylo za doby Claudia Ranieriho. Muže, který svůj tým vždy zvládl a byl miláčkem publika. Zato Asier Del Horno přijel už do rozjetého arogantního válce Josého Mourinha. Ten si ho vytáhl z Atletica Bilbaa. Klub, jehož tradice a zásady praví, že za něj nemůže hrát „ne“Bask, dostal 8 milionů liber. Vystrašený Španěl přiletěl do Londýna a úlohu měl těžkou - nahradit Gallase nalevo, aby William mohl hrát na svém vysněném místě vedle Johna Terryho. To když Damien přestupoval do Chelsea, byl již starý „mazák“. Odehrál několik sezón za Blackburn Rovers, kam odešel už když mu bylo 17 let, a tam patřil mezi ty nejlepší. Zvykl si na tvrdou Premier League. Pak ale přišel José Mourinho a bohaté nákupy. A hlavně velké jméno s pleškou na hlavě – Arjen Robben. Kdo jeho zlaté kličky v dresu PSV nemiloval? Navíc si klub vybral (spíš Abramovič přeplatil) místo Manchesteru United. Takže fanoušci měli nového miláčka. V sezóně 04/05 se začali točit tři křídla, protože narozdíl od předchozí sezóny se dobře rozehrál i Joe Cole. Známe ale Arjena, jaká je sušenka. Dlouhodobé zranění na sebe nenechalo dlouho čekat a když se po několika měsících dostal na trávník, znovu se zranil. Jenže jízda Damiena Duffa byla famózní, takže pak už spousta lidí na nějakého Robbena zapomněla. Ikdyž jsou oba levá křídla, přesto jsou rozdílní. Robben lehne a dožaduje se faulu (ale díkybohu ještě pořád to není v míře Cristiana Ronalda). Za to Damien je tvrdý chlapík. Jeho vizáž mu k tomu pomáhá. Když vyjde na hřiště vypadá, jako by právě vylezl z postele po dlouhém flámu, jakmile ale dostane míč na nohy, hned se probudí, předstíráná kocovina je pryč a rve se jako tygr. Tak, José, proč si mu nedal víc prostoru? Del Horno vlastně pronikl do Chelsea nepozorovaně, protože to byl jediný “nekomplikovaný” přestup v minulé sezóně (vzpomeňme na Essiena a na šroubování ceny našeho Shauna). Odletěl na soustředění do Ameriky a zahrál většinu připravných utkání. Mourinho byl spokojen. A pak se roztočila Premier League. Asier naskočil do úvodních zápasů a jeho největší přišel na půdě White Hart Lane. Po ataku na jeho osobu dostal Mido červenou. Třináct minut na to dal hlavičkou svůj první (a poslední) gól za Chelsea. Mimochodem, druhý gól kohoutům přidal Damien Duff... Během podzimu se ale Asier zranil a tak se nalevo zase stěhoval Gallas. Další šanci dostal Španěl v zápase proti Barceloně, kde předvedl známý zákrok na Messiho. Obrázek si udělejte sami, všichni jste to viděli. A pak už si vlastně ani neškrtl. Hlavní ale bylo i to, co se dělo mimo hřiště. Okolo Vánoc se vypustily do novin zprávy typu, že Mourinho není s Del Hornem moc spokojen a že Španěl musí ještě máknout na fyzičce atd. Tohle mělo Asierovi dodat kuráže a prát se o základní sestavu? Portugalec stejně zdeptanému hráči nedal možnost. Duffa taky čekala pranice o základ. S nově příchozím Wright – Phillipsem a uzdraveným Robbenem byl nedostatek místa. Ale pořád to nějak šlapalo. První kartu out dostal Shaun a Mourinho ho skoro nenechal hrát. Pak začal Portugalec stavět Crespa s Drogbou vedle sebe a dekoval se Duff, ke konci sezóny skoro vůbec nehrál. Buď seděli s Gudjohnsenem vedle sebe na lavičce, nebo se nedostali ani tam. A Duff není typ hráče, který by leštil lavičku, takže se mu nikdo nemůžeme divit, že řekl, že chce odejít. Defacto takticky vyklidil pole před Kalouem, Shevchenkem, Ballackem a jinými supr nově mega extra příchozími, stejně jako to udělal minulý rok Tiago, když si prohodil klub s Essienem. Del Hornova sezona na dvě věci pokračovala, když si kvůli zranění nezahrál na Mistrovství Světa. Pro španělskou repre je jasnou jedničkou na post levého beka a zde taky mohl ukázat Mourinhovi, že je jeho blbost, že mu nedal možnost hrát. Zdrcený hráč odjel na dovolenou a trenér CFC začal znovu mluvit o novém levém bekovi. Asier dokonce řekl, že jeho tým je Chelsea a že s tímto klubem odjede na soustředění, Mourinho však řekl, že uvítá kupce Del Horna, aby mohl koupit někoho jiného. O Duffovi se naopak zmínil, že je to hráč, kterého by si chtěl udržet. Duff zajel do horní části Londýna na zkoušky do Tottenhamu. Kohouty ale ve finální fázi asi přeplatí Newcastle. Ironií je, že před lety jedny noviny napsaly, že Duff je lepší než Owen. Teď bude mít Damien tu čest ho nahradit, protože Michael už je zase zraněn a na pěkně dlouhou dobu. O Asiera se přihlásila Valencie, ambiciózní klub, který skončil čtvrtý, ale držel se i na druhém místě v Primera Division. Do věci se vložilo i Atletico Bilbao, které si nyní vede ostudně a potřebuje posílit kádr. Nakonec ale asi vyhraje Valencie a Asier se postěhuje do krásného města u moře. V pátek budou dojednány podmínky smlouvy. Co dál dodat? Mourinho prodává dva výborné hráče. Ale jím se není co divit, že chtějí odejít. Chtějí hrát a to pro ně znamená víc než peníze. Asi nejsou dost mediálně protlačovaní a to přece Mourinho chce... Díky, Damiene, za ty krásný góly a kličky. Byls naše nejlepší křídlo. Hodně štěstí v Newcastleu. A ty, Asiere, přijmi omluvu, že si jeden rok svý kariéry strávil pod taktovkou chlápka s napoleonským komplexem, kterej nikdy nebyl spokojenej. Ve Valencii se budeš mít líp. |
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář